Pamětihodnosti

   Dominantu vesnice tvoří novorománský kostel sv. Víta, o němž pocházejí první zmínky z roku 1366. Po úderu blesku v roce 1884 vyhořel a na jeho základech byl v letech 1886 a 1887 vystavěn podle plánů Rudolfa Štecha chrám nový. Bohužel v posledních letech se stal několikrát terčem nájezdů nenechavců.

Ke kvílickému kostelu se váže pověst o pánovi Odolenu starším Pětipeském z Chýš a Egerburka, jenž se dlouhá léta věnoval alchymii, ale nakonec této činnosti zanechal a z alchymistické slitiny nechal vyrobit zvon pro kostel sv. Víta. 

V sousedství kostela stojí pozdně gotická dřevěná zvonice ze 16.století, upravená v roce 1663, se starobylým zvonem z roku 1613. Jedná se patrně o nejstarší dochovanou zvonici v regionu.

Mezi další architektonické památky se řadí budova fary postavená v roce 1882. V současné době zde sídlí Archeologický ústav Akademie věd a již několikrát zde byl uspořádán den otevřených dveří nejen pro žáky místní základní školy ale i pro širokou veřejnost.

V jihovýchodní části obce, na Bakovském potoce, stojí starobylý mlýn se zajímavou studánkou, kombinovanou s holubníkem a se sochou sv. Jana Nepomuckého.